Projektový den ke stému výročí vzniku Československa na ZŠ a MŠ Písek

Sté výročí založení republiky jsme na naší základní škole oslavili tematickým projektovým dnem, ve kterém učitelé, ale i ostatní zaměstnanci školy chtěli žákům předat vědomosti, zážitky, nezbytná poučení i potřebnou pohodu. Jak se nám náš záměr podařil, můžete posoudit z následujících zpráv o průběhu akce.

Žáci prvního stupně, jak nám podala zprávu paní učitelka Vodradová, prošli ve věkově smíšených skupinách celkem jedenácti stanovišti. Jako hosty si navíc pozvali žáky 5. třídy z Bukovce a Písečné, kteří již za rok usednou do školních lavic v Písku. Témata jednotlivých stanovišť byla různorodá. Žáci měli možnost sledovat stěžejní události vzniku republiky na časové přímce, hledat v česko-slovenském slovníčku, seznámit se s osobnostmi, jejichž působení je spjato se vznikem a utvářením Československa. Rovněž se podrobněji seznámil se státními symboly, zejména vlajkou, národním stromem lípou a hymnou, jejíž slovenskou část již dnešní mladá generace tak dobře nezná. Stanoviště vhodně doplnila dobová mapa Československa, historie nejmasovější organizace Sokola i výroba odznáčku v národních barvách. Jelikož dobrý pedagog ví, že děti musejí vnímat předávané informace všemi smysly a nejlépe zážitkově, dostali žáci i s potřebným komentářem pravé, nefalšované české buchty. Jak předem naznačily paní učitelky: „Letos nebudou činnosti na stanovištích soutěžní, ale především zážitkové a informační.“ Dle průzkumu byly reakce žáků z prvního stupně na obsah projektového dne jednoznačně pozitivní.

O průběhu akce na druhém stupni se komplexně dovídáme zejména díky zápiskům paní asistentky Martiny Stonawské, která jako jediná z pedagogů nebyla vázaná na jednom stanovišti, ale měla možnost všechna stanoviště spolu se svěřenými žáky obejít. Její poznámky jsme upravili do následujícího textu.

V pátek dne 26. října se dvanáct skupinek žáků druhého stupně pod vedením žáků 9. ročníku zúčastnilo projektového dne u příležitosti stého výročí vzniku první republiky. Z chodeb naší školy na žáky dýchala slavnostní atmosféra. Byly zde tematické mapy, girlandy, vlaječky a balónky v barvách národní trikolóry. Ráno v 8,00 hodin se žáci dostavili na svá první stanoviště.

V učebně hudební výchovy si žáci v krátkém kvízu ověřovali znalost naší hymny. Určitě nejzajímavější informací pro ně byla odpověď na otázku: „Co je to Fidlovačka?“ Následně si žáci hymnu za doprovodu paní učitelky Jitky Lipowské zazpívali. A nejen tu! Zazněla i nejoblíbenější píseň T. G. Masaryka Ach synku, synku. Nechyběla ani současná píseň Za sto let, která vznikla při příležitosti stého výročí republiky, v níž žáci hádali interprety, kteří se na natočení klipu podíleli.

Na druhém stanovišti v 9. A třídě si paní učitelka Hana Bittová pro žáky připravila slovní úlohu z matematiky. V ní měli žáci porovnávat příjmy a výdaje dvou rodin, jedné žijící v roce 1921 a druhé v roce 2018. Výsledky byly opravdu zajímavé. O tom, že si dnes žijeme lépe než kdysi, nebylo pochyb. Jen nám to prostě dnes lépe svitlo.

Třetí stanoviště bylo instalováno v učebně informatiky. Na žáky zde čekal kvíz s otázkami týkajícími se Československa. Výhodou stanoviště bylo, že si zde žáci mohli potřebné odpovědi vyhledat na internetu. Na vše bedlivě dohlížel náš informatik pan učitel Jiří Walach.

Třída 8. A – naše stanoviště číslo čtyři – byla zaměřena na angličtinu. Část skupiny odpovídala na kvíz, jehož cílem bylo získat za každou odpověď část obrázku a ten pak poskládat dohromady. Zbylí žáci dostali od pana učitele Petra Sikory kartičky s částmi vět o T. G. Masarykovi – jeho životě, studiích a práci. Jejich úkolem bylo věty správně časově seřadit.

V 7. A na žáky čekal pan učitel Tomáš Minks, který si pro ně připravil úkoly nejen z oblasti zeměpisu. Nejdříve museli žáci seřadit roky narození prezidentů od nejstaršího po nejmladšího. Následně na mapě ČR vyhledávali nejvyšší horu jednotlivých pohoří, která byla vždy schovaná v přesmyčce. Jejich výšku si zapisovali a nakonec seřazovali od nejvyšší po nejnižší. Každé pohoří pak představovalo jednoho prezidenta. Výsledkem tedy byla tabulka, kde žáci zjistili, jak byli za sebou prezidenti voleni. Pak žáci mohli zkusmo jednotlivé prezidenty poznat na obrázcích.

Na šestém stanovišti v učebně chemie se děly doslova zázraky. Žáci pomocí různých chemických postupů odhalovali jména českých významných vědců. Úkolů zde bylo mnoho. Žáci např. odhalovali tajné písmo pomocí zahřátí papíru kahanem, nebo přetřením papíru kouzelnou tekutinou. Dále luštili křížovku, kde si ověřili znalost zaměstnanců školy. Skládali také puzzle a luštili tajenku pomocí Periodické tabulky prvků. Vše probíhalo za odborného dozoru pana učitele Antonína Vavřače. Z významných vědců, o kterých se dozvěděli, můžeme jmenovat např. Jaroslava Heyrovského, Jana Jánského, Ottu Wichterleho, Antonína Holého, apod. Samozřejmě v závěru všechny vědce přiřadili k jejich zásluhám a vynálezům.

Na následujícím stanovišti měli žáci co do činění s českým jazykem. V 6. A třídě již na žáky čekala paní učitelka Markéta Wiszczorová s veselými zobrazeními různých českých přísloví sestavenými pomoci jednoduchých obrázků. Některé z nich byly opravdu záludné, ale žáci byli velmi šikovní a většinu i složitějších rébusů vyluštili.

Klíčovou osobností na osmém stanovišti ve třídě 8. B byl opět pan prezident Masaryk. Kromě pana prezidenta zde na žáky čekal i pan učitel Josef Byrtus a rovnou s překvapením. Na nástěnce visela obsažná výuková mapa věnovaná výše zmíněné osobnosti. Žáci obdrželi otázky, následně si je přečetli a v omezeném časovém rozmezí pak hledali odpovědi na mapě. Poté pan učitel mapu schoval a žáci své odpovědi z vlastní paměti zapisovali do předem připravených pracovních listů, které se bodovaly. Největší úspěch slavila dobrá týmová práce.

Ve školním relaxačním koutku u rybiček se usadila kreativní paní učitelka Lucie Kalužová, která si připravila pro děti několik významných obrazů, jež ovšem žáci museli nejdříve poskládat. Následně z nich vytvořili dvojice a ke každé z nich přiřadili umělecký směr a jeho typické rysy. Dále žáci poznávali malíře daných období. Uměleckou tečkou na závěr byla fotografie nejodvážnějšího z žáků, který ostal za úkol napodobit slavného malíře Salvadora Daliho. Ovšem jedinou jeho pomůckou, kterou směl použít, byl jeho kroucený knír.

Bezpochyby velmi příjemným přestávkovým stanovištěm pro všechny žáky byla jídelna, kde si všichni rádi odpočali a navíc si mohli smlsnout na výborných buchtách s čajem.

Předposlední stanoviště bylo umístěno v tělocvičně. Napadá vás, co asi mohlo být náplní tohoto místa? Hádáte správně. Bylo to cvičení – konkrétně přímo prvorepublikové Sokolské. Nejdříve žáci zjišťovali stěžejní informace, a poté si mohli zacvičit podle videa ze všesokolského sletu. Každá skupina si mohla vše nejdříve nacvičit, ale pak se již předvedli naostro, přičemž je bedlivě sledovala a hodnotila paní učitelka Ivona Ćmielová.

Závěrečné stanoviště propojilo hned dva vyučovací předměty zároveň – pracovní činnosti a fyziku. Žáci měli za úkol z krabice, roličky toaletního papíru, lupy a pečícího papíru sestavovali fotoaparát. A věřte nebo ne, opravdu s ním šlo obraz dokonce i zaostřit. P. uč. Mydlo svým úkolem žáky určitě velmi zaujal.

Celý projektový den zakončil velmi příhodně tematicky zvolený oběd našich kuchařek. Žáci si mohli pochutnat na Masarykových švestkových knedlících s mákem.

Všem pedagogům, zaměstnancům školy i žákům děkujeme za zdar díla, které jak věříme, alespoň některým zůstane v paměti i za obzorem devítileté školní docházky.

na základě podkladů zpracoval

Ing. Mgr. Josef Byrtus