Lípa ke stému výročí založení Československé republiky

S blížícím se výročím vzniku samostatného československého státu probíhají na řadě míst naší vlasti různé vzpomínkové akty či aktivity, které na oněch sto let existence republiky chtějí upozornit, nebo si je důstojně připomenout.

Naše škola zvolila jako připomínku významného výročí výsadbu našeho národního stromu – lípy. Organizace celé akce naplánované na úterní odpoledne dne 23. října 2018 se ujala vedoucí učitelka mateřské školy, paní Alena Samcová. Jako hosty pozvala jednak rodiče, kteří své děti posílají do místní školky samozřejmě i s jejich ratolestmi, a pak také představitele veřejného života – starostku obce, paní Věru Szkanderovou, paní ředitelku Lenku Šamanovou, pana faráře Jiřího Kaletu, za odbor životního prostředí pana Jiřího Vavřače a další hosty.

Jako prostor pro výsadbu lípy a jedle, která by měla obci i dětem v budoucnu sloužit coby stále zelený vánoční strom, bylo zvoleno příhodné prostranství před historickou budovou současné mateřské školky. Jámy na výsadbu obou stromů pečlivě připravili čtyři deváťáci spolu se školníkem panem Václavem Tobolou.

Na začátku slavnostního aktu nejdříve přivítala a pozdravila všechny přítomné paní učitelka Alena Samcová. Poté předala slovo panu učiteli Josefu Byrtusovi, který promluvil nejdříve o lípě jakožto českém národním stromu, ale i stromu slovanské vzájemnosti. Dále vzpomněl význam slova symbol, které původně řecky znamenalo „spojovat dohromady“ a navázal na spojení, kterými k nám stromy promlouvají. Svými kořeny o tom, v čem kořeníme a z čeho čerpáme. Svými větvemi o dětech, které jsou našimi ratolestmi. Konečně také o kmeni a lidských postojích, které nás jako lidi spojují. Na jeho slova navázal pan farář Kaleta, který zdůraznil duchovní rozměr našich dějinných kořenů, jež tkví v hlubokých hodnotách křesťanství. Vzpomněl rovněž na odkaz Jana Ámose Komenského, který položil na srdce českému národu četbu knihy knih – bibli. Pan Jiří Vavřač se ve své řeči rovněž přidržel svého oboru a seznámil přítomné s oběma druhy stromů, které se měly za malou chvíli sázet – lípou srdčitou a jedlí kavkazskou.

V následujících chvílích byla slova doplněna činy a úkolu zasadit nové stromy se zhostili jak přítomní dospělí, tak také děti. A právě dětské počínání bylo tím zcela jistě nejroztomilejším zážitkem z celé akce. Děti se zhostily úkolu zaníceně. Nepřišlo jim nepatřičné jezdit se svými dětskými traktůrky a malými radlicemi sypat nakopanou hlínu do výkopů a ještě si navíc v nakládání pomáhat holýma rukama.

Netrvalo dlouho a mohlo se zalévat. Úkol byl splněn, dílo dokonáno. Všem organizátorům i zúčastněným děkujeme. Našim dvěma stromům přejeme chuť do života a dětem, které tak vydatně pomohly, hrdost na své dílo i zemi, ve které jejich život počíná zapouštět své kořeny.

Josef Byrtus