Envofilm a pamětihodnosti historického Těšína

Devatenáctého října poslední den pracovního týdne se dvacet jedna žáků devátého ročníku zúčastnilo dvou vzdělávacích aktivit v Českém i polském Těšíně. Pan učitel Antonín Vavřač zorganizoval žákům účast na projektu Albrechtovy střední školy v Českém Těšíně s titulem Envofilm. Jak už sám název napovídá, jednalo se o přehlídku filmů, zaměřených na environmentální tématiku. Shlédli jsme celkem devět kratších filmů – studentských prací, které jejich autoři přihlásili do soutěže. Jejich pojetí bylo různé, ale obsah cílil do téhož bodu. Od animovaných snímků až po hrané příběhy s ekologickou tématikou. Vítězný snímek pojednával o rozpadu plastů na nanočástice, které se podle vědeckých výzkumů dostaly již do 75% procent všech evropských vodních zdrojů a dále zamořují naši planetu. Alarmující snímek byl pro místní školu o to cennější, že jeho autorem byl právě student zdejší Albrechtovy střední školy. Envofilm byl doplněn řadou doprovodných akcí, kterých jsme se rovněž zúčastnili. Prohlédli jsme si tiskařské dílny, nápaditou výtvarnou výstavou a navštívili i na žákovské pozemky, z nichž jsme si mohli vychutnat například cukrovou řepu nebo sojové boby.

Druhou část vzdělávací akce vedl pan učitel Josef Byrtus a zaměřil ji dle svého oboru na stěžejní historické části Těšína. A protože ty leží zejména v pravobřežní části města, vydali jsme se práv tam. První zastávku jsme měli na mostě nad řekou poblíž kavárny Avion. Doprovodné slovo nás zavedlo do dob počátků Těšínského knížectví. U tématu jsme zůstali i na Hradním vrchu, řekli si základní informace o prvním těšínském knížeti Měškovi, jehož dcera Viola se dokonce stala manželkou českého krále. Ovšem opomenout jsme nemohli ani knížete Kazimíra, již z toho důvodu, že to byl právě on, který roku 1353 založil jednu z nejstarších obcí na Jablunkovsku – Bukovec. U rotundy svatých Mikuláše a Václava jsme si připomněli typické prvky románského stavitelství a zdůraznili sepětí patrona svatého Václava se zeměmi Koruny české. Ti z žáků, kteří shlédli interiér jedné z nejstarších dochovaných staveb Slezska, si jistě odnesli domů nezapomenutelný zážitek. V poslední ze čtyř původních věží hradu jsme vrátili klíč od rotundy a vydali se „na rynek“. Po nezbytném občerstvení jsme zamířili do farního kostela s jasným cílem – v boční kapli si připomenout život světce i hrdiny naši doby – kněze Maxmiliána Kolbeho. Až v letošním školním roce dojedeme s deváťáky na exkurzi do koncentračního tábora v Osvětimi, bude se nám jeho příběh náramně hodit, a hlavně, budeme již tak říkajíc v obraze. Těšín nám nabídl ještě dvě romantické zastávky, studnu Tří bratří opředenou legendami o šťastném shledání bratrů a založení zdejšího města s příznačným radostným názvem. A pak také známé Těšínské Benátky – romantické místo s malebnými malými domky krčícími se pod hradbami města nad vodní strouhou starého mlýnského náhonu.

Kdo z žáků vydržel být vnímavý, mohl si mnohé odnést. Kdo byl pozorný, tomu zůstal v mysli nejeden hezký obraz.

Josef Byrtus