Exkurze Olomouc – středověké město

Na čtvrtek dne 3. května 2018 jsme měli se sedmými třídami druhého stupně naší školy v rámci výuky dějepisu naplánovánu exkurzi do moravské metropole Olomouce.

Stěžejním cílem výchovné akce bylo nabídnout žákům možnost pochopit a na konkrétních případech poznat propojení teorie učiva historie sedmého ročníku s reáliemi. Druhá největší městská památková rezervace Olomouc nám k tomu poskytla výbornou příležitost.

Prvky románského stavitelství jsme si prohlédli především v zachovalých částech starého paláce Přemyslovských knížat. Shlédli jsme zdivo běžného liniového i rotundového typu, velmi dobře zachovalá sdružená románská okna s umně zdobenými hlavicemi sloupů, malou rozetu i některé archeologické artefakty z románské doby. Samotný palác, který byl mnohokrát přestavěn, nás postupně uvedl do rané gotiky. Křížová klenba s rajským dvorem a studnou, okna s kamennými kružbami a vitráží, četné nástěnné fresky, chrliči, liliovité fiály, to vše nám připomnělo dobu, kdy jsme si ve škole na mnoha příkladech vysvětlovali hlavní prvky gotické architektury. Svou široce otevřenou branou nás uvítala olomoucká katedrála, v jejíž architektuře se harmonicky snoubí středověká gotika s novogotickou dostavbou. Bezesporu zajímavou částí byly podzemní prostory pod presbytářem s kryptou. Zde jsme si vyslechli fundovaný výklad místní průvodkyně, která nás upozornila na nejednu zajímavost.

Navštívit Olomouc a opomenout Horní či Dolní náměstí, by jistě nebylo návštěvníkům ke cti, a tak jsme se zastavili před budovou staré radnice s orlojem a přiblížili si v kostce téměř tisíciletou historii města. Netrvalo dlouho a zlákal nás nepřehlédnutelný monument morového sloupu – památky UNESCO, která svou barokní okázalostí přilákala nejen nás. Zlatá dělová koule, vetknutá do jeho horní části, nám byla dobrým vodítkem, jak navázat příběhem na dobu obléhání města pruskými vojsky.

Vědomi si toho, že město nejsou jen jeho domy, kostely, hradby a ulice, ale i lidé a jejich osudy, vydali jsme se ke kapli svatého Jana Sarkandra. Příběh o jeho mučednické smrti zaujal nejednoho z posluchačů a tak se i mnozí na mnohé ptali. Z představ temného vězení se skřipcem jsme si vyšlápli trochu za světlem. Po točitých vrcholně gotických schodech, jsme vystoupali na vrchol vyšší ze dvou věží chrámu svatého Mořice. Žírná Haná se nám otevřela jako jedna veliká, štědrá náruč. Pohled na střechy historického města s prstencem polí lahodil našim očím. Hledali jsme pod sebou uličky, kterými jsme prošli a snažili se pojmenovat stavby, které jsme navštívili.

Aréna „Laser games“ zní věkem starším sice trochu jako zaklínadlo, ale pro naše sedmáky to bylo právě to správné místo k relaxaci i adrenalinovému „vzrůšu“. Nejlepším střelce se totiž chtěl sát každý a tak se zde bojovalo velmi urputně. S posledním výstřelem laserové pušky ovšem nadšení pro hru neskončilo a tak jsme se na další cestu za historií vydali teprve po striktním příkazu.

Posledním místem, které nám Olomouc toho dne nabídla, byla poustevna v podzemí křížové chodby kláštera u dómu svatého Michala a prstenec zachovalých jihovýchodních hradeb města. Své zážitky jsme si odváželi sice zmoženi, ale přesto spokojeni.

Ke zdárnému průběhu akce velmi obětavě a s nasazením přispěli mí kolegové – třídní učitelé Mgr. Ivona Ćmielová a Mgr. Petr Sikora a paní asistentka Mgr. Martina Stonawská, za což jim jménem svým i jménem žáků sedmých tříd děkuji.

Ing. Mgr. Josef Byrtus

vedoucí exkurze